👕 MERCH: https://www.raegoshop.cz/
🎵SPOTIFY: https://open.spotify.com/artist/69d4grOtW9ADc7jih2GOuI
📸 INSTAGRAM: https://www.instagram.com/raegoreal/?hl=cs
🎤FACEBOOK: https://www.facebook.com/RaegoTV/
Tohle mě brutálně změnilo život. Je tu snad někdo, kdo nechce být štastný ? Všichni chceme. A o tom je tenhle novej svět. Říkám mu Labyrint. Štěstí je na plakátech všude kolem nás. Auta, luxusní domy, velký výhry, reklamy na mládí, soutěže krásy nebo milenky. Všechno je to na dosah ruky. Tak podezřele blízko. A i já vědomě vstoupil do Labyrintu, abych našel svoje štěstí. Je nás tu hodně. Mysleli jsme si, že najdeme něco lepšího, většího, krásnějšího, luxusnějšího, třpytivějšího. Tajně jsme žili myšlenkou, že někde tam v dálce nás, po tom všem nutným zlu, čeká to vytoužený dobro. Proč jsme do Labyrintu vstoupili ? Byli jsme zklamaní. Přestali jsme věřit v přátelství a věrnost lásce. Přestali jsme věřit ve spravedlnost. Přestali jsme věřit jeden druhýmu. Denně jsme slyšeli a viděli, jak se všude krade veřejně, jak někdo unikne trestu a jak čím výš jsi, tím větší hajzl musíš být. Štěstí se pro nás stalo symbolem pro zmrdství. Věřili jsme, že tam „nahoře“ je krásně. „Kdo není trošku svině, ten v dnešním světě neobstojí.“
Je to lež. Dnešní svět je nádherné místo. Labyrint je to, co vytváří zlo. Je to místo, kam vstupují zklamaní lidé, kteří vymění smutek za ambice. Přetaví svou bolest do píle. Z venku to vypadá jako zářivé králoství plné usměvavých lidí, ale uvnitř je to místo, kde se neustále hledá něco lepšího. Všichni tu tvrdí, že jsou tu pro peníze, nebo že to potřebují k práci, ale všichni ví, že je to lež. Každý doufá, že s dalším krokem už konečně vystoupí z Labyrintu jako vítěz. Mění přítelkyně, domy, auta, chtějí mít lepší pracovní pozici. Čím větší predátor, tím víc zisku. Čím víc zisku, tím mín bohatství. Labyr
Labyrint je stav mysli, kdy začneme věřit hodnotám, které nám nejsou vlastní, protože naše vlastní hodnoty nejsou sdíleny nebo naplněny. Vidíme jak se okolí něco líbí a skrytě dychtme po veřejném uznání. Přizpůsobujeme se okolnímu světu, abychom v něm obstojně přežili, až do něj vstoupíme. Labyrint je velká zeď, kterou si postavíme, až se stane našim zlatým vězením. Labyrint je pomyslný okamžik, kdy nás naše zloba dožene na cestu za štěstím a touhou to všem ukázat. Chceme dát najevo náš význam. až zapomenem na to, že štěstí se nedá chytit nebo najít.
Štěstí není dlouhodobý pocit. Zeptejte se někoho jestli je právě teď štastný a řekne vám, že ne a pak si to samý začne i myslet. Štěstí je afekt. Krátkodobý pocit radosti vyvolaný příjemným zážitkem a stimulovaný předchozími událostmi. Je to vlastně něco jako dárek k Vánocům od vaší přítelkyně, která na poslední chvíli stihla přiletět z Londýna. To je štěstí.
K radosti do života nepotřebujeme lepší auto, sexbombu, vyhrát v anketě popularity nebo bydlet v obřím zámku. To, že je v sále aplaus neznamená, že v srdci je spokojenost. Stačí dělat tam, kde jsem, to co umíme, nejlíp jak to jde. Když nám chybí uznání okolí, nesnažme se změnit uvnitř nás, aby porozumněli tomu, kým jsme kvůli nim. Každý z nás je unikátní. Nikdo není míň nebo víc. Někdo může být bohatší, pracovitější, pohlednější. Ale lepší ? To nejde posoudit nikdy. Z hlediska vědy je nadřazenost nesmysl.Nedá se vypočítat, protože nejlíp zná člověka jen on sám.
Labyrint zmizí, až přestaneme hledat. Někdy je štěstí vlastně to, že si uvědomíme, že ta opravdová radost je mít skvělý sousedy, je mít partnera, který je mojí oporou. Je to okamžik, kdy se začneme věnovat rodině místo toho, abychom se snažili jim svou nepřítomnost nahradit penězi.Je to život v přítomném okamžiku. Je to umění vědět, kdy má člověk dost. Paradoxně je to ten strop našeho očekávání, který je nastaven tak, aby nás netrápil. Vystoupení z Labyrintu a konec hledání lepšího je vlastně největší životní vysvobození. Je to konec posedlosti.
A když budeme poznávat sami sebe místo toho, abychom se snažili, aby nás rozpoznávalo okolí, tak si místo Labyrintu postavíme dům, který bude příjemným útočištěm pro naše okolí.
Někdy totiž stačí k tomu, aby člověk byl spokojený jen to, když se sám snaží být lepší přítel, lepší syn, lepší soused.
Štěstí pak příjde samo. A jak se říká..
Né všechno zlato se třypí.